Hrad a zámek Dolní Kounice
Mohutný komplex hradu a zámku tvoří nejvýraznější dominantu města. Gotickorenesanční hrad a zámek v Dolních Kounicích patří mezi nejvýznamnější historické stavby České republiky
Původní hrad se v písemných pramenech poprvé připomíná roku 1330. Vybudován byl patrně ve 20. letech 14. století na ochranu místního kláštera premonstrátek, v jehož majetku zůstal až do zrušení kláštera roku 1527. Gotický hrad představoval pozdní aplikaci tzv. italského kastelu. Tvoří pravidelnou dispozici se třemi nárožními věžemi, dvěma obytnými křídly, která svírala úzké nádvoří, a menší vstupní věžicí. Zdivo původního hradu je dodnes z velké části dochováno ve hmotě pozdějšího zámku. Ve 14 století bylo vystavěno na vstupní straně rozsáhlé předhradí s věžovou bránou a v 15. století byl hrad rozšířen o další obytné prostory a opevněn baštami. V jedné z těchto bašt se dodnes zachovala unikátní pozdně gotická fresková výzdoba. Od roku 1537 byl majitelem panství místokancléř českého království a císařský rada Jiří Žabka z Limberka. Vzhledem k svému významnému postavení potřeboval důstojné a reprezentativní sídlo, které si vybudoval z dolnokounického hradu. Podnikl četné úpravy hradního paláce již v renesančním stylu, na jižním nároží paláce vybudoval dělovou baštu, rozšířil předhradí a před vstupní bránu nechal postavit mohutný barbakán. V rámci této přestavby bylo do severního koutu vnitřního nádvoří vestavěno točité schodiště, zdobené po celé výšce renesančními kamennými reliéfy, které představují různé živočichy často fantastických podob. Obraz žáby zde připomíná stavebníka Jiřího Žabku. Schodiště patří mezi nejcennější části hradu a v našich zemích nemá obdoby. Další renesanční přístavba proběhla v letech 1588–1618 za Drnovských z Drnovic. Před vstupní průčelí paláce nechali představět další trakt místnosti s Rytířským sálem a novým vstupním portálem. Celou budovu sjednotili sgrafitovou fasádou a opět rozšířili opevnění. Na východní baště nechali postavit kapli, ve které byla druhotně osazena dvě gotická hrotitá okna. Do kaple se vstupuje nádherným pozdně renesančním portálem s ebem Drnovských z Drnovic. Některé místnosti prvního patra byly zaklenuty klenbami s geometrizujícími štukovými ornamenty. Z této doby pochází také mohutná vnější dělová bašta, později přestavěná na sýpku. Přestavbami Jiřího Žabky z Limberka a za Drnovských z Drnovic získal hrad podobu typického renesančního zámku, přičemž pevnostní charakter stavby zůstal zachován.
Po pobělohorské konfiskaci zámek koupili roku 1622 Dietrichsteinové, kterí jej sice po požáru roku 1623 nechali v polovině 17. století opravit, ale nadále jej využívali pouze jako sídlo správy panství. Jediným vážnějším stavebním zásahem byly v průběhu 18. století úpravy hospodářských budov a stavba mohutné sýpky na jihovýchodní straně při dělové baště. Díky tomu se nám hlavní objekty původního hradu a pozdějšího zámku i s opevněním docovaly ve své původní gotické a renesanční dispozici. Roku 1862 zámek sňatkem získali Herbersteinové. Od té doby byl využíván především k hospodářským účelům, čímž docházelo k postupné degradaci některých prostor, zejména druhého patra. Tato situace se nezměnila ani po roce 1918, kdo po první pozemkové reformě zámek získal bývalý správce velkostatku Karel Rubeš. Na konci druhé světové války došlo k vybourání gotického ostění druhé brány a k jejímu dosavadnímu provizornímu zabezpečení. V roce 1945 zámek poškodilo několik dělostřeleckých granátů.
Roku 1945 zámek zakoupil Dr. Václav Edel a po roce 1948 se spolumajitelem objektu stal Státní statek. Teprve roku 1963 byl zámek i s opevněním zapsán jako kulturní památka. K definitivnímu znárodnění budov došlo až roku 1974. Toho roku celý areál převzalo tehdejší KSSPPOP (dnešní Památkový ústav) v Brně, jehož záměrem bylo zřídit zde své reprezentační, kulturní a společenské centrum. Dlouhá léta zanedbávaná údržba objektu si vyžádala generální rekonstrukci, v níž od roku 1986 pokračoval nový správce, tehdejší Státní vědecká knihovna (dnešní Moravská zemská knihovna) v Brně, která sem kromě svých dopozitářů chtěla umístit Památník národního písemnictví. Roku 1992 byl zámek v rámci restutuce navrácen od vlastnictví rodiny Edlů a rekonstrukční práce byly zastaveny. Edlovi neprojevili o využití objektu žádný zájem a obratem jej prodali brněnské společnosti L.V.P., která zámek vlastní dodnes.
Půdorys hradu
- 1 první brána
- 2 druhá brána
- 3 třetí brána
- B barbakán
- D vnitřní dělová bašta
- H hospodářské budovy
- K kaple
- L branka na cestu ke klášteru
- O bašty
- S sýpka s vnější dělovou baštou
- Z točité schodiště Jiřího Žabky
Podle propagační brožury Města Dolní Kounice, text Miloš Dempír
Vice informaci o hradu a zámku vč. návštěvních hodin naleznete na www.zamekkounice.cz